Koeficient pružné stability θ
Koeficient pružné stability θ je definován následovně [1] :
|
|
Součinitel pružné stability |
|
|
Celkové bodové tíhové zatížení přenášené konstrukcí |
|
△0 |
Elastický boční mezipatrový posun podlaží prvního řádu |
|
F0 |
Síly v podlaží |
|
hsx |
Výška podlaží |
|
Px |
Celkové nefaktorované vertikální zatížení při posouzení v úrovni x a výše |
|
Vx/△xe |
Tuhost podlaží na úrovni x, poměr seizmické smykové síly ( |
V následujícím textu je na příkladu železobetonové budovy s hlavním podlažím a šesti horními podlažími ukázán postup výpočtu koeficientu stability.
Pro výpočet koeficientu stability se používají tyto přídavné moduly:
Po vymodelování budovy je nutné definovat podlaží pomocí přídavného modulu Model budovy.
Poté je zapotřebí provést výpočet pomocí analýzy spektra odezvy.
Po výpočtu lze nejdůležitější parametry pro dynamickou analýzu nalézt ve výsledkových tabulkách Spektrální analýzy. V podkategorii Výsledky podle podlaží je také vidět koeficient stability (koeficient citlivosti) jednotlivých podlaží.
Po výpočtu koeficientu stability mezipodlažního posunu je konstrukce klasifikována pro analýzu druhého řádu v souladu s ASCE 7-22, článek 12.8.7.
Klasifikace analýzy druhého řádu
1. Koeficient stability θ ≤ 0,1
Účinky druhého řádu (P-delta) jsou zanedbatelné a není nutné je uvažovat.
2. Koeficient stability 0,1 < θ ≤ θmax
Analýza druhého řádu účinků P-delta se musí uvažovat pro celou konstrukci. V tomto případě se posuny a vnitřní síly prvního řádu vynásobí součinitelem 1 / (1 − θ). θmax je dáno následující rovnicí
|
Cd |
Součinitel zesílení průhybu v tabulce 12.2-1 |
|
β |
Poměr smykové síly k návrhové smykové únosnosti pro podlaží mezi úrovněmi x a x-1 (konzervativně stanoven na 1,0, avšak ne méně než 1,25/Ω0) |
3. Koeficient stability θ > θmax
Návrh konstrukce je potenciálně nestabilní a vyžaduje revizi.
